RECENZE PUBLIKOVANÉ V ODBORNÝCH ČASOPISECH A NA INTERNETU

Revue pro právo a technologie – třetí číslo odborného časopisu, který je vydáván Ústavem práva a technologií při Právnické fakultě MU v Brně. Autorem recenze je Mgr. Matěj Myška.

JANSA, Lukáš; OTEVŘEL, Petr. Softwarové právo : praktický průvodce právní problematikou v IT. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011. 340 s. ISBN 9788025134580.

Problematika softwarového práva, ač se v praxi stává stále důležitější, nenacházela po dlouhou dobu v českém prostředí, kromě obecných autorskoprávních publikací, adekvátní odezvu ve specializovaných odborných právnických monografiích. Situace se začala měnit postupně k lepšímu od minulého roku, kdy vyšly dvě stručnější publikace od Bohumíra Štědroně¹ a Jiřího Matznera.² Na komplexnější podchycení tématu si musela česká odborná veřejnost počkat až do jara tohoto roku, kdy vyšly téměř současně hned dvě rozsáhlé publikace věnující se právu a počítačovým programům, a to „Základy softwarového práva“³ od autorského kolektivu vedeného Martinem Maisnerem a v tomto článku recenzované „Softwarové právo“ od Lukáše Jansy a Petra Otevřela.
Oba autoři, profesí advokáti kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři, jsou známi svými články např. na serverech lupa.cz a pravoit.cz, ve kterých řešili právě partikulární otázky softwarového práva. Kniha „Softwarové právo“ je pak logickým výstupem této dlouhodobé publikační činnosti, v němž autoři uceleně a obsáhle zapracovali své dlouholeté zkušenosti z oboru. Z tohoto vyplývá i celkové zaměření publikace, která není vědeckým pojednáním o ochraně počítačových programů právem (ostatně takové ambice si ani neklade), ale praktickým průvodcem „nástrahami“ právní regulace software pro IT manažery, programátory i uživatele.
Cílové skupině čtenářů odpovídá a vychází vstříc i formální úprava. Jedná se tak o dobře strukturovaný text, nezatížený obsáhlým poznámkovým aparátem, který svým moderním členěním často připomíná webovou stránku. Každá kapitola tak obsahuje jak stručný přehled obsahu, tak i krátké shrnutí probrané materie. Výklad je dále dělen graficky zvýrazněnými praktickými tipy a upozorněními, čeho se při úpravě smluvních vztahů týkajících se softwaru vyvarovat. K snazšímu pochopení komplikované materie dále přispívá její vizualizace pomocí schémat, tabulek a názorných ilustrací. Celkově je grafická úprava velice zdařilá, přehledná a umožňuje rychlé vyhledání potřebné informace. Formou přílohy publikaci doplňují texty ustanovení vybraných právních předpisů. Toto řešení zvyšuje komfort při práci s knihou a navíc minimalizuje zbytečné parafrázování zákonné úpravy v rámci samotného textu.
Co se týče samotné obsahové stránky, provádějí autoři čtenáře v podstatě všemi oblastmi souvisejícími se softwarem a právem. Po úvodu do problematiky softwarového práva a představení jeho základní právní úpravy (kapitola 1) následuje definice základních relevantních pojmů se zaměřením na vymezení práv k softwaru a legální možnosti, jak s nimi nakládat (kapitola 2). Otázkami nelegálního užití softwaru a jeho následky se pak zabývá kapitola třetí. Je nutno ocenit, že se autoři nezabývají softwarem výlučně z pohledu práva autorského, ale řeší i témata s jeho vývojem související – jako např. právní úpravu postavení zaměstnanců v IT firmě. Kromě očekávatelného výkladu o různých možných autorskoprávních režimech softwaru, se tak čtenář dozví rovněž o problematice ochrany obchodního tajemství a důvěrných informací ve firmě, možnostech monitoringu práce zaměstnanců či zákazu konkurence. Kapitola pátá je pak obecným úvodem do problematiky právní regulace smluvních vztahů v IT. V následujících kapitolách jsou již řešeny specifické právní otázky, vyvstávající u nejběžněji uzavíraných smluv, jako je smlouva o distribuci softwaru (kapitola 6) smlouva o analýze v IT (kapitola 8), smlouva o vývoji a implementaci softwaru (kapitola 9) a konečně servisní smlouva (kapitola 10). Autoři předkládají podrobný popis obsahových náležitostí jednotlivých smluv a nechybí demonstrace následku špatné smluvní úpravy na skutečných případech z praxe. Kapitola jedenáctá se věnuje moderním trendům v oblasti outsourcingu IT ve formě Service Level Agreement, Application Service Providing, Cloud Computing a Software as a Service. Opomenuta není ani otázka ochrany osobních údajů v těchto nových obchodních modelech. Na závěr knihy je pak zařazena kapitola věnující se vybraným aspektům „krabicového softwaru“, přičemž tento je autory chápán jako software nevytvářený na míru, bez rozdílu způsobu distribuce (online či na hmotných nosičích). Pozornost autoři věnují zejména principu vyčerpání práv a možnosti prodeji softwaru tzv. „z druhé ruky“. Zejména v kontextu položené předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci UsedSoft vs. Oracle je tato kapitola nadmíru zajímavá a aktuální. Tematický záběr knihy je tedy opravdu široký a není opomíjena ani relevantní judikatura, a to jak česká, tak zahraniční. Vytknout tak lze snad jen opomenutí širšího zpracování problematiky reverzního inženýrství.⁴ Je taktéž škoda, že se autoři nevěnovali obšírněji právním aspektům využívání free/open source software. Neocenitelným pomocníkem a značnou přidanou hodnotou pro „uživatele” této knihy jsou i ukázkové formulace jednotlivých ustanovení příslušných IT smluv. Chvályhodné je i opakované nabádání k proaktivnímu přístupu k úpravě smluvních vztahů v IT, zejména k jasnému vymezení pojmů a individualizaci závazku jednotlivých smluvních stran. Ocenit lze i nestrannost autorů – nepředkládají rešení vhodná jednostranně pouze pro IT firmy, ale i jejich zákazníky.
Přestože publikace cílí primárně na výše uvedené neprávnické profese, bude s ní, dle mého názoru, spokojen i právník profesionál se zájmem o tento progresivní obor práva. Dílo tak lze doporučit opravdu širokému spektru čtenářů. Vzhledem k jasnosti, věcnosti a přehlednosti výkladu je možno si představit i využití knihy jako studijní pomůcky pro studenty právnických fakult, kteří se s problematikou softwarového práva teprve seznamují. Nezbývá tak, než se těšit na slibovaný „upgrade“ této zdařilé publikace, která má potenciál se etablovat jako základní referenční zdroj v oblasti praxe softwarového práva, jelikož se jí úspěšně podařilo „zmapovat nejčastější smluvní vztahy, se kterými se ve své právní praxi IT firmy setkávají”.⁵
__________________________
¹ ŠTEDROŇ, Bohumír. Ochrana a licencování počítačového programu.
Vyd. 1. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2010. 199 s. ISBN 9788073575557.
² MATZNER, Jiří. Právní úprava počítačového programu z pohledu autorského práva. Vyd. 1. Ostrava : Key Publishing, 2010. 78 s. ISBN 9788074180576.
³ MAISNER, Martin a kol. Základy softwarového práva. Vyd. 1. Praha : Wolters Kluwer Česká republika, 2011. 299 s. ISBN 9788073576387.
⁴ Obecně je ale problematika omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu řešena v kapitole třetí.
⁵ JANSA, Lukáš; OTEVŘEL, Petr. Softwarové právo : praktický průvodce právní problematikou v IT. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011. 340 s. ISBN 9788025134580.

AKTUALIZOVANÉ A DOPLNĚNÉ 2. VYDÁNÍ
v souladu s novým občanským zákoníkem
299,-Kč
Objednat